Jsme hrdí na to, že jsou s námi ochotní spolupracovat malá a střední vinařství. Za každým takovým vinařstvím stojí příběh, který se odráží v každé lahvi.
Dnes s vámi sdílíme příběh vinařství Ritopeky. Nepouštíme se do technických detailů. Je to rozhovor o důležitějších záležitostech.
1. Jak jste se s bratrem stali vinaři? Proč?
Díky našemu taťkovi, který dřív víno sám vyráběl, a tudíž nás k té myšlence přivedl on.
2. Jak se Vám společně pracuje a domlouvá s bratrem při práci? Máte hodně odlišné názory na výrobu vín nebo se spíše shodujete?
U práce si rozumíme, vzájemně se doplňujeme, hledáme společně kompromisy a řešení. Shodujeme se skoro vždycky, ale samozřejmě občas padne nějaká neshoda.
3. Existují nějaké specifické vlastnosti, které jsou velmi důležité pro to, aby se člověk stal skvělým vinařem?
Myslím si, ze člověk by měl mít dobré chuťové buňky, podnikatelského ducha a hlavně chuť a kladný vztah k fyzické práci.
4. Máte nějaké konkrétní oblíbené víno? Jedná se o české nebo zahraničí víno?
Máme rádi Ryzlinky, Sylvánské a Veltlíny. Nejvíce Rakousko – německý styl.
5. Mění se Vaše chutě a preference v oblasti vína v průběhu času? Pokud ano, jak se mění? Dokázali byste to popsat?
Mění se v čase. Jakmile člověk více proniká do problematiky vinařství, poznává více typu vín, má větší znalosti o kvalitě a možnostech jednotlivých odrůd. V tomhle případě u nás obou v čase rozhodně stoupla ročníková vína, kterým jsme dříve moc nerozuměli a neuměli je ocenit.
6. Existují nějaké odrůdy révy vinné, se kterými do budoucna chcete pracovat?
Rozhodně chceme pracovat s tradičními odrůdami pro naši oblast, jako jsou Ryzlinky a Veltlíny. Chceme více propagovat odrůdu Kerner. Máme i nějaké další plány, ale zatím je prozrazovat nechceme, protože nejsou zcela konkrétní.
7. Česká legislativa velkoryse povoluje použití dováženého vinařského materiálu a na etiketě to neuvádí. Co si o tom myslíte?
Víno z ČR neznamená hrozny z ČR, ale pokud máte na etiketě označení MZV (Moravské zemské víno), jakostní, kabinetní atd. pak původ vína na etiketě být musí. Dále zůstává jen otázka zodpovědnosti každého vinaře, jestli jsou údaje 100 % pravdivé.
8. Kdybyste mohl odjet na rok kamkoli za prací a praxí – jel byste? Pokud ano, kam byste odjeli a proč?
Buď Francie nebo Itálie v Evropě, důvod je jednoduchý – jsou to dvě země s největší historií vinařství, takže předpokládám, že o tom něco málo ví. Pokud by se jednalo o země mimo Evropu, tak za mě osobně Nový Zéland, čistě ze zvědavosti a proto, ze mám rád vína z této země.
9. Co je na Vaší práci nejtěžší a naopak nejpříjemnější?
Řekl bych, že se jednoznačně nedá určit, co je nejtěžší, protože každý proces je velmi důležitý a vzájemně na sebe jednotlivé procesy navazují. Některý proces je více o fyzické práci, některý je více důležitý na průběžné kontroly atd. Nedokážu říct, co je asi nejtěžší, každá činnost je důležitá.
Nejpříjemnější činnost je asi samotná degustace ve sklepě s lidmi. To je takové představení naší celoroční práce, sebeprezentace a pokud je dobrá zpětná vazba, je to vždy velice příjemné a motivující.
10. Máte nějaké vzory, možná idoly – k jejichž zkušenostem a znalostem vzhlížíte, jejichž názoru si vážíte?
Jednoznačně pan Miloš Michlovský. Netřeba představovat.
11. Záleží Vám na osudu vína, které opustilo Vaše vinařství, kam bylo odvezeno, jak se prodává, kdo ho pije, jak je skladováno?
Záleželo, záleží a vždy bude záležet. Kvalita je pro nás na 1. místě a aspekty prodejce, skladování jsou důležité. Kdo to víno pije, to už asi není prvořadou informací, hlavně aby tomu finálnímu konzumentovi chutnalo a měl z něj radost. Pak to dává smysl i nám.
Děkujeme za rozhovor a Váš čas!